Články

20. Listopad 2019

Martin Wagner v rozhovoru pro Acta Medicinae

Nechtějme po lékařích, aby pročítali stohy dokumentů, ač v elektronické podobě.

Rozhovor Mgr. Dany Frantálové s Mgr. Martinem Wagnerem


Elektronizace zdravotnictví se v Česku dává pomalu, ale jistě do pohybu. Podle informací Ministerstva zdravotnictví ČR bude zákon o elektronizaci zdravotnictví předložen vládě do konce března 2020. Nicméně diskuze o tom, jak by měl finální zákon a hlavně celá komplexní úprava eHealth vypadat, stále ještě probíhá.„Stát by měl prostřednictvím zákona vydefinovat pra- vidla a podmínky, sdělit, podle jakých principů má být zdravotnická dokumentace k dispozici a kdo má právo do ní nahlížet. A hlavně, jak má dokumentace vypadat technologicky, aby ji bylo možné sdílet, a vygenerovat tak maximální přínos pro lé- kaře i pacienty. Pacient by měl mít dle Národní strategie elektronického zdravotnictví právo si vybrat poskytovatele služeb tzv. osobního zdravotního záznamu a soukromý sektor má v této oblasti mnohé co nabídnout díky své agilitě a dlouholeté- mu know-how v oblasti správy, sdílení, analýzy a zajištění bezpečnosti zdravotních dat,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro magazín

ACTA MEDICINAE

Martin Wagner, generální ředitel projektu Zdravel.

praktický lékař


Elektronizace zdravotnictví je aktuálním tématem. Jakým způsobem do ní budou zapojeni lékaři v České republice? A kdy?

Aktuálním tématem je jak elektronizace zdravotnictví, tak i jeho digitalizace. Jedna věc je pořizování zdravotnické dokumenta­ ce v elektronické podobě, což se již dnes víceméně děje, ale stále je hodně co zlepšovat. Druhá věc, a to ta zásadnější, co se s těmi záznamy bude dít. Samotné sdílení záznamů povede jen k další­ mu zahlcení lékařů. Je tedy třeba začít efektivně pracovat s daty, která se nacházejí ve zdravotnické dokumentaci, a tuto práci ne­ může provádět lékař. Elektronizace zdravotnictví mu musí ty re­ levantní informace prostřednictvím služeb dodávat. Nechtějme po lékařích, aby pročítali stohy dokumentů, ač v elektronické po­ době. A že jí bude ještě několikanásobně více než té papírové, to je samozřejmost. Lékaři jsou zcela zásadní součástí elektronizace, protože jsou autory vstupních dat – ať už se jedná o nejrůzněj­ ší lékařské zprávy, laboratorní vyšetření či hodnocení zobrazova­ cích metod. Dokud nebudou všechna data v elektronické podobě, nebude možné s nimi efektivně pracovat. V rámci elektronizace

bude zcela jistě stanovena povinnost, jak zdravotní záznamy vést a sdílet, aby mohl být systém využit naplno. Zejména lékaři budou nejvýznamnějšími konzumenty služeb elektronizace zdravotnictví. Právě oni a tím i jejich pacienti by měli z těchto služeb benefitovat především. Na tuto část se bohužel elektronizace v ČR zatím pří­ liš nezaměřuje. Proto jsme se zástupci lékařů vyvinuli řadu služeb, které jsou jim šité na míru a posouvají zdravotnictví o veliký kus vpřed. V tomto soukromé společnosti, jako jsme my, budou hrát v budoucnosti klíčovou roli.

Co je velmi důležité, pro lékaře a zdravotnické pracovníky obec­ ně změny přinesou spousty pozitiv – nejen efektivnější péči a prá­ ci, možnost nahlížet do zdravotní historie pacienta a konkrétních záznamů, ale stanou se zejména aktivními konzumenty nových služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Co je tedy cílem platformy Zdravel a jak konkrétně podpoří elektronizaci zdravotnictví?

Zdravel má dvě role. Pomáháme definovat potřeby a standardy elektronizace zdravotnictví, které vycházejí z potřeb lékařů, pacien­ tů, ale i dalších subjektů v procesu poskytování zdravotní péče, a diskutujeme je napříč odbornou veřejností, zejména s lékaři a odborníky, o kterých si myslíme, že by se systém měl primárně ptát. Prostřednictvím našich aktivit evangelizujeme myšlenky, kte­ ré jsou nezbytné pro efektivní fungování elektronizace.

Zároveň budujeme řadu produktů a služeb, které elektroniza­ ci buď samy tvoří, nebo podporují a již nyní jsou lékaři využívány. Velice dlouho jsme s lékaři probírali, jak celý tento systém nasta­ vit – vytváříme platformu s lékaři pro lékaře. To stát v současnosti zatím vůbec nedělá, a pokud stát bude mít zájem, což věřím, že bude, tak se o toto know­how rádi podělíme.

Samotný obsah elektronizace zdravotnictví je na míle daleko od tezí, které jsem už také slyšel, a které počítají pouze se zpřístup­ něním zdravotnické dokumentace odborníkům. Elektronizace je o efektivním využití informací. To, že jeden lékař druhému pošle zprávu o pacientovi, není elektronizace, ale jen jiný způsob zahl­ cení lékařů prací. Elektronizace má pomáhat, ne naopak. Cílem

elektronizace je pomoci automatizovat ty procesy, které automa­tizovat lze. Podporovat lékaře v rozhodnutí o léčbě, dodat mu rychle a kvalitně žádané informace a plně ho podporovat v léčení.

To všechno si dala za cíl platforma Zdravel, která slouží jako ná­ stroj pro podporu elektronizace. Jejím základním stavebním kame­ nem je, že sama o sobě umožňuje lékařům spolupracovat a sdílet informace. Aplikace, které nad platformou budujeme, pak umož­ ňují dalším subjektům v této oblasti a dotčeným osobám z platfor­ my těžit. Úroveň důvěrnosti každého druhu záznamu si nastavuje samotný lékař. Určuje, jaká data je možné sdílet s ostatními zdra­ votnickými pracovníky a která nikoli. Pacient pak může nahlížet na své zdravotní údaje, které mu jeho lékař nastavením systému zpřístupnil. Může tak například kontrolovat termíny svých prohlí­ dek, očkování, objednávat se u lékaře a podobně.

Co se týče lékařů samotných, pro ně máme řadu služeb spoje­ ných například s automatickým doporučením na dispenzarizaci pacientů s rizikem vzniku kolorektálního karcinomu, prediabetem nebo diabetem. Pro nemocnice nacházíme pacienty s nozoko­ miálními infekcemi, hlídáme vhodnost medikace centrovou léč­ bou a mnoho dalších služeb. To je konkrétní přidaná hodnota elektronizace, protože probrat se všemi dostupnými daty ma­ nuálně není v silách lékařů a sester, kteří mají především léčit. Pro každého lékaře, ať praktika, či specialistu, máme řadu produktů a služeb, které ho jistě osloví.


Lékaři používají různé ambulantní systémy, např. MEDICUS, PC DOKTOR, SmartMEDIX a další. Bude možné kombinovat výše uvedené výhody v dosavadním systému, na který je lé- kař zvyklý?

Ano. Jde o zcela zásadní věc, a tedy předpoklad úspěchu celé elek­ tronizace. Není možné lékaře zatěžovat prací v jiném rozhraní, než na které jsou zvyklí ze svého ambulantního či nemocničního sys­ tému. Proto intenzivně spolupracujeme se všemi společnostmi, které tyto systémy zdravotnickému personálu poskytují. Platforma Zdravel je vybudována tak, že se jednoduše propojí s jakýmko­ li informačním systémem, a lékař tedy nemusí dělat žádné zby­ tečné úkony navíc.

Ty informační systémy, které aktivně pracují se svými uživate­ li a snaží se jim nabídnout zvýšení efektivity jejich práce, již se Zdravelem rozhraní mají a jejich lékaři pokročilých funkcí začínají hojně využívat. Za velice pokrokové systémy z řad ambulantních softwarů mohu jmenovat například SmartMEDIX nebo FONS GA­ LEN, kde je integrace hotová a spolupráce s těmito společnostmi je opravdu skvělá. Tyto systémy mohu vřele doporučit.

Bohužel je tu i řada softwarů a dodavatelů, jejichž motivace ke spolupráci je zjevně zcela odlišná. Nové funkce a vytvoření sdí­ leného systému nesoucího výhody všem nechtějí podporovat, a uzavírají tím své lékaře i jejich pacienty do informačního vakua.

Praktičtí lékaři se často potýkají s tím, že u svých pacientů ne- mají dostupné všechny informace o jejich zdravotním stavu. Například pokud pacient navštíví specialistu atd.

Bude možné prostřednictvím Zdravelu sdílet tato data i z jiných pracovišť? Případně bude možné přenášet zdravotnickou dokumentaci pacienta od jiného praktického lékaře či od pediatra k prakti- kovi? Jaké další možnosti Zdravel praktikovi poskytuje?

Sdílení mezi lékaři je pro nás naprosto klíčové. Je ale jen na lékaři, co a jak chce sdílet. V základním nastavení lékař sdílí celou zprávu.

Tedy jeden lékař zprávu vystaví a druhému je celá zpráva k dispo­ zici. V pokročilé variantě dochází pouze k přenosu vybraných re­ levantních informací, a to strukturovaně na místa, kam se přenést mají a kde je pro lékaře přirozené je hledat. Ve variantě ideální pak lékaře zpráva nezajímá, ale zajímá ho význam informace ve zprá­ vě dle kontextu jeho potřeb. Například dojde k automatickému vyhodnocení výsledků laboratorního vyšetření aktuálního zdra­votního stavu pacienta a lékař je upozorněn pouze na případné abnormální hodnoty. Proč by měl číst, že je všechno v pořádku?

Dalším příkladem je přenos relevantních informací mezi pe­ diatrem a lékařem pro dospělé. Praktika obvykle nezajímá celý chorobopis, tak proč by měl přepisovat jednotlivé údaje do své­ ho informačního systému? A taky to nedělá. Na druhou stranu je obrovská škoda„zahodit“ práci pediatra, který devatenáct let sbí­ ral informace o svém pacientovi. Vše jde udělat automatizovaně a praktický lékař bude mít k dispozici pacientovu osobní a rodin­ nou anamnézu, trvalé medikace, diagnózy apod.

IT vybavení a programy jsou pro praktické lékaře nákladné.

Jak finančně náročná bude vaše platforma?

Samotná platforma Zdravel je pro lékaře zdarma. Za zpřístupně­ ní dokumentace lékařům a pacientům lékař v základní verzi nic neplatí. Pokud lékař nic jiného nežádá, nic neplatí a podstatnou součást systému, tedy sdílení dat, může využívat. Za jednotlivé aplikace, které data analyzují, si účtujeme částky, které odpovídají náročnosti úkolů zpracování. Jedná se o stokoruny. Je ale potřeba dodat, že vždy lékaři přinášíme výrazně více, a to i v řeči financí, než kolik služba stojí.

Jaké další výhody Zdravel přináší právě praktickým lékařům?

Aplikací, které jsou vystavěny na platformě Zdravel a přinášejí užitečné služby praktickým lékařům, je několik. Tyto služby vy­ užívají pokročilých technologií, které umějí číst a analyzovat i ne­ strukturovaná data, tedy zápis lékaře, a to včetně všech synonym, zkratek, překlepů a podobně.

V této chvíli Zdravel nabízí kromě již zmíněné podpory v dis­ penzarizaci pacientů s prediabetem nebo vznikem kolorektální­ ho karcinomu i služby vzdáleného monitoringu zdravotního stavu pacienta. A to za použití formulářů, které pacient vyplňuje, nebo digitálních zdravotních pomůcek, jako jsou tlakoměr, glukometr a podobně. Umíme upozorňovat lékaře, že se v jeho kmeni nachá­ zí pacient s pravděpodobným vzácným onemocněním. Intenziv­ ně připravujeme produkty specializované na hypertenzi, CHOPN, astma, osteoporózu nebo dyslipidemii.

Nechybí ani aplikace, která vytvoří pacientův emergentní data set. Naprostou samozřejmostí je pak služba efektivní komunikace se svým kmenem pacientů.

Pro praktické lékaře by mohlo být zajímavé zmiňované vy- hledávání rizikových pacientů. Můžete nám přiblížit, co Zdravel reálně přináší?

Na prvních případech máme ověřeno, že jsme schopni velmi efek­ tivně najít pacienty se zvýšeným rizikem incidence kolorektální­ ho karcinomu a prediabetu. Vyvíjíme efektivní produkty týkající

se i dalších civilizačních chorob. Umíme zvýšit počet zařazení pa­ cientů do dispenzárních skupin o více než 25 %. Co to znamená pro pacienty, asi nemusím zmiňovat, ale v řeči čísel pro lékaře to například znamená navýšení příjmu i o desítky tisíc korun.

Zjednoduší zavedení platformy Zdravel i komunikaci se sa- motnými pacienty? Bude možné jim automaticky zasílat po- zvánky na preventivní vyšetření atd.?

Ano, efektivita komunikace je podstatnou částí elektronizace. Pro pacienty máme službu Elektronické zdravotní knížky – komplex­ ního nástroje pro práci s vlastními zdravotními údaji nebo údaji rodinných příslušníků. Systém je mimochodem propojen s aplika­ cí Záchranka. Pacient má ve své elektronické zdravotní knížce zá­ znamy od všech lékařů, kteří jsou na platformu Zdravel napojeni, a předem definovaná data se svými pacienty sdílejí. Nic nebrání tomu, aby měl pacient přehled od praktického lékaře, specialis­ tů, o hospitalizaci v nemocnici či z různých vyšetření. Pacienti bu­ dou moci také efektivně svůj zdravotní stav na dálku s lékařem konzultovat. Co naopak pacientům k dispozici nikdy nebude, je například dekurs, který považuji za osobní záznam lékaře a není určen pro pacienty.

Je systém nějak napojen na zdravotní pojišťovny? Bude fun- govat jen pro některé pojištěnce?

Zdravel mohou využívat všichni praktičtí lékaři, ať už mají uzavře­ né smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami, či jen několika vybranými. Z pohledu pacientů nehraje příslušnost ke zdravotním pojišťovnám žádnou roli, naši elektronickou zdravotní knížku a její výhody může využívat úplně každý.

Je však potřeba říci, že jsou mezi zdravotními pojišťovnami roz­ díly. Některé jsou výrazně pokrokovější než jiné. Ty, které s námi spolupracují, chystají specializované programy s bonifikací pro lé­ kaře, kteří budou poskytovat svým pacientům nadstandardní služby s ohledem zejména na plnění preventivních programů. Mezi takovépatřínapříkladVOZP,OZPneboZPŠ.ZdeaplikaceZdravelu, věřím, sehrají klíčovou roli a pomohou zapojit pacienta do ak­tivní péče o své zdraví.


Mgr. Martin Wagner se narodil 2. ledna 1976. Třináct let praco­ val ve společnosti IBM, kde působil v řadě řídicích funkcí, na­ příklad na pozici obchodního ředitele Sales & Distribution pro Českou republiku nebo ředitele Energy & Utility Central Euro­ pe. V posledních letech se věnuje oboru zdravotnictví a imple­ mentaci nových technologických řešení v této oblasti. Od roku 2017 úzce spolupracuje se skupinou Nordic Investors. Úspěšně řídil projekt HarveyX – systém pro analýzu nestrukturovaného textu zdravotnické dokumentace. Od června 2018 zastřešuje všechny aktivity zdravotní divize Nordic Investors, a to z pozice generálního ředitele projektu Zdravel.